Jak jsme začali s Lego Spike

Do školy jsme měli možnost zakoupit sadu stavebnic LEGO Spike Prime, stavebnice používáme v předmětu Digitální svět a ve volitelném předmětu Robotika třídy jsou v těchto předmětech rozdělené na polovinu. 

Stavebnice jsme společně vybalili (unboxing), podívali se na všechny součástky, motory a senzory. Další hodiny už jsme přešli rovnou ke stavění a programování. Ještě před samotnou první konstrukcí jsme si krátce uvedli blokové programování. Konstrukce, které vytváříme jsou z hlediska programování poměrně snadné, samotné stavění a dokončení modelu však vyžaduje postupné upravování, tvorbu prototypů a vyhodnocování pokroku.

Projekty, které jsme vyzkoušeli

  1. Sestavení vozidla, které dokáže díky připravenému programu projet určenou trasu.
    • Následovalo sestavení vozidla, které se dokáže rozjet po položení na stůl a samo se zastavit na hraně stolu (a nespadnout!).
  2. Stavba pouťové atrakce. Využili jsme jeden motor a tlačítko. Zapojili jsme různé směry a rychlosti otáčení.
  3. Výroba katapultu. Konstrukčně nejnáročnější projekt. Z hlediska programování je důležitý pohyb katapultu do původní polohy (automatická příprava na další odpal), míček odpalujeme tlačítkem.

Microbit, souřadnice a námořní bitva

V počátečních hodinách s microbitem začínáme s displejem a animacemi. Nejdříve si popovídáme o tom, jak lidské oko vnímá pohyb a jaké jsou způsoby filmového animování. Poté žáci dostanou za úkol vytvořit animaci ze základních příkazů z knihovny “basic”

Pokud chceme zapojit širší kontext, přidáme k samotné animaci třeba krátký příběh nebo popis, odůvodnění zvoleného postupu. Animace může mít také konkrétní zadání – třeba reklamní poutač nebo animace symbolizující varování.

Po zvládnutí animace jsme se vydali hlouběji do světa programování, začali jsme s diskuzí na téma souřadnice – kde se s nimi setkáváme a jaké mají využití. Pak jsme si vysvětlili, že každá dioda microbitu má svoje souřadnicové označení viz následující obrázek.

Ukázali jsme si, jakými příkazy můžeme jednotlivé diody rozsvítit na základě jejich souřadnic, vše naleznete v knihovně “led”

Abychom si procvičili orientaci v souřadnicích microbitu, zahráli jsme si hru námořní bitva (battle ships). Na tabuli jsem nakreslil 3 tvary lodí, které žáci umístili v simulátoru na microbit. Zde je ilustrační obrázek: 

Žáci se pak rozdělili do dvojic, a každý navíc dostal malý papírek s hracím polem o velikosti 5×5 čtverečků, na kterém byli označeny souřadnice z Microbitu. 

Námořní bitva probíhala následujícím způsobem. Hráči  stříleli po lodích soupeře a svoje tahy zaznamenávali do papírku a do makecode simulátoru. Pro zjednodušení byl celé jedno kolo jeden z hráčů útočník a druhý obránce. Útočník střílel na lodě soupeře a svoje střely si zaznamenával do připravené souřadnicové sítě na papíru. Obránce pracoval s počítačem. Měl před sebou rozsvícené svoje lodě na simulátoru microbita a soupeřovy výstřely zaznamenával následujícím způsobem:

Po stisknutí tlačítka A na simulátoru tedy při trefené ráně zhasla část jeho vlastní lodě. Hra skončila když na displeji nebyla viditelná žádná část lodi.

Překvapilo mě, že většina žáků znala hru námořní bitva a rádi si tímto způsobem procvičili souřadnice.

Alternativně by mohl útočník zapisovat souřadnice také do simulátoru, zásah by se mohl zapsat maximálním jasem (brightness) a výstřel mimo naopak nižším jasem, tím by se vytvořil obraz zasažených lodí i výstřelů mimo.

Moudrý klobouk s Microbitem

V Halloweenském duchu jsem se rozhodl vyzkoušet aktivitu, ve které vytvoříme z Microbita moudrý klobouk z Harryho Pottera.

K nápadu mě přivedl tento zdroj: https://teachwithict.weebly.com/harry-potter-sorting-hat.html 

Na projekt potřebujeme: Microbit, pouzdro s bateriemi,  nastříhaný karton velikosti přibližně A6, výtvarné potřeby.

Začali jsme tím, že jsme si se třídou (čtvrťáci) pustili známou scénu z Harryho Pottera, ve které moudrý klobouk rozděluje studenty do slavných bradavických kolejí. Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=xQZFWA2KDbw 

Následně jsem dětem ukázal vlastní moudrý klobouk vytvořený z Microbita. Microbit je zasazený do kartonu a ukazuje obličej moudrého klobouku. Ve chvíli, kdy si dám klobouk na(d) hlavu, zobrazí Microbit nápis jedné z kolejí (v našem případě ukázal jednu ze školních budov).

Děti využití silného kontextu okamžitě vtáhlo do děje a také si chtěly vyzkoušet, kterou budovu jim klobouk ukáže.

Pak přišla výroba vlastního klobouku, nejprve si každý do kartonu vystřihnul otvor na Microbita (používáme ochranný kryt s bateriemi, se kterým lze tímto způsobem manipulovat) a nakreslil vlastní klobouk.

Pak jsem přešli k programování, v tomto případě jsme používali poměrně pokročilé koncepty, nepředpokládal jsem, že děti získají jejich hluboké porozumění, ale museli program přesně vytvořil dle návodu a zjistili, jaké možnosti Microbit nabízí. 

Program:

Na základě této aktivity jsem si uvědomil, jak důležitý je kontext, ve kterém Microbit používáme – obecně kontext, ve kterém předáváme dětem znalosti a dovednosti. Bez pomoci moudrého klobouku bych děti těžko motivoval k vytvoření podobného projektu, v našem případě bylo však nadšení k práci a soustředěnost dětí opravdové.